0
0 0 Kč

Košík je prázdný

MENU
V ledovém sevření

Zajímavosti V ledovém sevření Vydáno: 10.12.2016

Karel Šedivý Autor článku
Karel Šedivý

V ledovém sevření

Jak spolu souvisí otužování a trofej ze soutěže Mr. Olympia?

Jakkoliv se to může zdát zvláštní, má otužování s kulturistikou a posilováním společného víc, než se na první pohled může zdát. Onu spojitost představuje docela nenápadná indicie v podobě ceny ze soutěže Mr. Olympia. Ale nepředbíhejme a pojďme si nejprve fenomén vystavování těla studené vodě přiblížit prostřednictvím následujících řádků. Ostatně nemusí být vůbec od věci chtít si někdy (samozřejmě po náležité přípravě) tuto chladivou proceduru vyzkoušet na vlastní kůži. Možná je právě teď ta správné chvíle na postupné odhalování jejího úchvatného kouzla.

Studená voda pomáhá a léčí
Je mrazivý den někdy na počátku válečných čtyřicátých let minulého století. Skryta před zraky případných zvědavců, jen v sepjetí s přírodou, se do studených vod řeky Vltavy dobrovolně ponořuje Helena Fedievová. Ledové sevření jí zdá se nevadí – ostatně jak by mohlo, když další dny proceduru s chutí opakuje. Na tehdejší dobu bláznivé počínání se může jevit o to hazardněji s vědomím toho, že dlouholetá příznivkyně otužování má počínající tuberkulózu. Jenže žena bydlící v nevelké chatičce nedaleko řeky již dávno ví, že jí studená voda prospívá. Tentokrát jsou jen koupele intenzivnější, nic dalšího není potřeba. Její tělo se nakonec uzdraví, po symptomech nemoci nejsou za čas ani památky.

Jakkoliv to může znít zvláštně, není uvedený příklad zdaleka jediným důkazem o probuzení léčivých sil organismu po promyšleném otužování v chladné či ledové vodě. Z těch známějších můžeme jmenovat například Sebastiana Kneippa (17. května 1821 -  17. června 1897), německého kněze a léčitele. V mládí taktéž onemocněl tuberkulózou, kterou lékaři považovali za nevyléčitelnou. Díky poznatkům načerpaným prostřednictvím knižních spisů a dalších materiálů o příznivých účincích vodoléčby se nakonec ze svého onemocnění zcela zotavil, a to především díky koupelím v chladném Dunaji. Jak je to vůbec možné? Obvyklou odpovědí člověka na začínající onemocnění je především zajištění si dostatečného tepelného komfortu. To je určitě nezbytné, nicméně i lidé byť jen mírně zvyklí na určitou formu otužování se nemusí zcela vzdávat zaběhnutých rituálů jen proto, že se je pokouší přemoci virové onemocnění. Více než jindy se však vyplatí poslouchat nikoliv všeobecné návody, doporučení či zkušenosti jiných, ale spíše vlastní tělo a vnitřní intuici.

Soutěž Mr. Olympia
Nejvyšší profesionální kulturistická soutěž Mr. Olympia odstartovala svoje počátky v roce 1965 a tehdejším vítězem se stal Larry Scott. Významný byl však z našeho pohledu rok 1977. Tehdy nad zbytkem startovního pole triumfoval estetický Frank Zane. Právě on byl prvním mužem, který mohl ve svých dlaních sevřít v onom roce poprvé udělenou sošku zobrazující Eugena Sandowa. Mimochodem tato trofej, udělovaná vítězi až do současnosti, měla premiéru v odlišnější podobě už v roce 1901, a to na soutěži The Great Competition pořádané v Londýně. V novodobější historii je to však právě soutěž Mr. Olympia, kde za jejím udílením od roku 1977 stojí předešlá společná iniciativa Jima Lorimera, Arnolda Schwarzeneggera a Joe Weidera. Zmíněný Eugen Sandow není fanouškům kulturistiky neznámý. Narodil se 2. dubna 1867 a zemřel 14. října 1925, tedy v relativně mladém věku 58 let. Ačkoliv byl v mládí slabý a neduživý, vypracoval se postupně ve světoznámého siláka. Jeho svalnaté tělo, obdivované muži i ženami, posloužilo jako předloha pro vytvoření původní sošky Sandowa, kterou vytvořil sochař Frederick W. Pomeroy. Dnes je Eugen Sandow považován za průkopníka a stavitele základů moderní kulturistiky. Ostatně o tom svědčí třeba jedna z jeho publikací, jejíž název „Body Building or Man in the Making“ de facto předurčil jméno budoucího sportu. Byly tu však i jiné knihy, jako například „Strength and How to Obtain it“. A zde už se konečně dostáváme k oné indicii – byl to totiž právě Eugen Sandow, kdo v této publikaci doporučoval pravidelné a poměrně intenzivní otužování v podobě krátkých koupelí jako jednu ze součástí zdravého životního stylu.

Populární otužování
Otužování není zdaleka tak okrajovou záležitostí, jak by se na první pohled mohlo zdát. V různých podobách je provozováno širokou veřejností jako prostředek pro upevnění fyzického a psychického zdraví. V řadě měst se každoročně koná řada akcí spojených s plaváním v zimním období, přičemž právě za průkopníka tohoto sportu je považován Alfred Nikodém. Nemálo z nás si v této souvislosti určitě vybaví vánoční plavání otužilců v zimní Vltavě, které je jako Memoriál Alfreda Nikodéma organizováno I. plaveckým klubem otužilců Praha vždy 26. prosince. Příznivého vlivu studené vody na regeneraci využívají i atleti, a to především ti vrcholoví. Proto nejen řada fotbalistů, ale i dalších sportovců, si na radu trenérů po tréninku dopřává rozumný krátkodobý pobyt ve vodě s ledovou tříští.  Ostatně byl to opět Eugen Sandow, kdo podobnou proceduru po cvičení propagoval. Na popularitě nejen mezi našimi vrcholovými sportovci, ale i širokou veřejností, nabrala za poslední léta i kryoterapie, tedy krátkodobý pobyt ve velmi chladném prostředí v tzv.  kryokomoře. Tuto metodu ve svojí přípravě využívá například profesionální kulturista Steve Kuclo.

Jaké jsou tedy hlavní přínosy otužování s ohledem na lidské zdraví? Především se jedná o výrazné zlepšení imunity, což může být i odpovědí na otázku ohledně uzdravení z tak závažného onemocnění, jakým byla ve dvou případech uvedená tuberkulóza. Otužování dále stimuluje a zrychluje metabolismus, zlepšuje krevní oběh, příznivě působí na vysoký krevní tlak, tlumí bolest a tvorbu zánětů, podporuje úsilí při redukci nadměrné hmotnosti a v neposlední řadě nezanedbatelným způsobem pomáhá po stránce psychické.

Zkuste to také
Ačkoliv se za ideální dobu pro začátek otužování považuje léto, není třeba kvůli tomu za každou cenu čekat, až pominou zimní mrazy a slunce bude do bronzova opalovat naše tváře. Rozumné však bude, jak jsme již uvedli na začátku, otužovat se pozvolna. Po sprchování v obvykle teplé vodě je možné začít jednoduchým poléváním chodidel a kotníků studenou vodou. Podle pocitů lze tuto proceduru zařazovat i několik týdnů, přičemž je zvláště ze začátku možné používat jen vlažnou vodu. Postupně lze přidat sprchování studenou vodou do výše kolen, za určitý čas mohou následovat celé dolní končetiny. Posléze přijdou na řadu i paže s břišní partií, v úplném závěru otužovacího procesu se možná leckdo přistihne, že se chce s chutí osprchovat chladnou vodou úplně celý. Tělo se přitom po každé takové koupeli příjemně prokrví, což po osušení vyvolá někdy až euforické pocity. Podstatný není výkon a rychlé pokroky, ale naopak soustavnost, postupnost a dlouhodobost.

Možností a postupů, jak se otužovat, je určitě daleko více. Lze se potírat ručníky namočenými ve studené vodě, nosit méně vrstev oblečení, v létě se projít v trávě s ranní rosou, v zimě zase krátce po napadaném sněhu. Otužujeme se ovšem i saunováním, což je jen malou připomínkou toho, že otužující se člověk se rozhodně nemusí vzdávat příjemného tepla. Co bychom dále měli vzít v úvahu? Při otužování nikdy neležíme ve vaně napuštěné studenou vodou, pouze se do ní můžeme na chvíli ponořit. To proto, že tělo se v chladu potřebuje aktivně hýbat, což je právě ve vaně těžko proveditelné. Po velkém prochladnutí nebo plavání ve studené vodě se nikdy nesprchujeme velmi teplou vodou, přechody totiž musí být postupné. U většiny zdravých lidí by běžné postupné domácí otužování nemělo přinést žádná negativa. Každý však musí znát svůj zdravotní stav a podle něj nastíněnou možnou změnu životního stylu uzpůsobit. Jinými slovy je tedy zejména u náročnějších forem otužování, jako je venkovní plavání v přírodě v zimních měsících, potřeba zvážit zdravotní aspekty, a to zejména s ohledem na zdravé a správně fungující srdce. Zohlednit je potřeba i věk.

Otužování lze v určitém smyslu přirovnat k tréninku v posilovně. Ani on totiž nemusí být v určitých chvílích vyloženě příjemný. Ale ty chvíle po něm jsou důvodem toho, proč se do posilovny vydáváme znovu a znovu. Euforie, dobrá nálada, chuť do života a elán – takové věci může přinášet nejen zdánlivě obyčejné cvičení s činkami, ale snad ještě všednější věc, jako jsou vodní procedury s chladnou vodou. Důležité je pouze začít. Pokud to nezkusíte tentokrát, třeba to vyjde napodruhé. Informace z předešlých řádků, včetně té, že otužování vlastně souvisí s kulturistikou víc, než by se na první pohled mohlo zdát, ve vás mohou zůstat zasety a čekat na příhodnou chvíli. Na chvíli, kdy se odvážíte poprvé vstoupit do neprobádaných vod studeného království a objevit jeho kouzlo.

Text: Karel Šedivý
Použité zdroje: artofmanliness.com, Čáka, J.: Zmizelá Vltava, Paseka 2002, IFBBPRO.com, kneipp.cz, wikipedia.org

Karel Šedivý

Karel Šedivý
Odborné články, konzultace, poradenství, trenér I. třídy, absolvent Trenérské školy FTVS Univerzity Karlovy v Praze

Trenér I. třídy se specializací kulturistika (absolvent Trenérské školy Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze), absolvent Trenérské školy Petra Stacha, autor čtyř publikací, tištěných článků a téměř tisícovky příspěvků a reportáží uveřejněných na internetových stránkách vydavatelství Svět kulturistiky

GOLDFITNESS Prodejna Praha 10

V Olšinách 78/1270, 100 00 - Praha 10 - Strašnice

Pondělí - Pátek: 9 - 19 hod.

+420 274 774 632

GOLDFITNESS Sklad a prodejna Praha 8

Zdibská 2/229 (areál Zdibská), 182 00 - Praha 8 - Kobylisy

Pondělí - Pátek: 9 - 17 hod.

+420 736 631 669