Zajímavosti Tipy pro váš biceps Vydáno: 24.05.2021

Tipy pro váš biceps

Biceps je kulturistická modla. Můžete mít skvěle vypracovaná sprinterská stehna nebo se pyšnit klasickým a přirozeným V tvarem trupu, když ale přijde řeč na posilování, většinu nadšenců budou zajímat vaše paže. A zvláště biceps. Tento v porovnání s jinými relativně malý sval lidského těla vděčí své popularitě možná i díky tomu, že je jednoduše řečeno dobře na očích. Když stojíte a sledujete svoje paže, nebo paže někoho jiného, je to biceps a přední strana předloktí, která vás upoutá nejvíce. Ačkoliv zadní strana tvořená tricepsem může být mnohem objemnější, je to právě biceps, jehož vyboulené bříško, na které navazuje žilnaté předloktí, budí nejvíce pozornosti.

V posilovnách jde jednoznačně o partii, kterou procvičuje bez výjimky snad každý. Tento sval lze zatěžovat poměrně velkým množstvím cviků v nejrůznějších modifikacích. Jak které cviky na tento sval působí, jak jej můžeme tvarovat, jaký vliv má míra vytočení zápěstí na jednotlivé části svalu či jakou roli hrají lokty vzhledem k poloze trupu, to všechno jsou faktory, které si krátce v následujících řádcích rozebereme. Až příště půjdete do posilovny, nebudete už pouze provádět opakování daného cviku, ale budete vědět, co vám konkrétní pohyb může přinést vzhledem k požadavku na tvarování a budování objemů této svalové partie.

Poloha zápěstí a šířka úchopu

Asi nejzákladnějším a nejčastějším cvikem na biceps jsou bicepsové zdvihy s velkou činkou ve stoji. V takovém případě vaše dlaně směřují vpřed a zápěstí je ve vnější rotaci, lokty se nacházejí po stranách těla. Pokud se vám podaří udržet je po celou dobu dráhy pohybu na stejném místě a v závěru je nezvedat, jedná se o nejkomplexnější a nejsilněji působící cvik pro všechny hlavy bicepsu, tedy hlavu krátkou i dlouhou, včetně vydatného působení na sval pažní, který biceps de facto podkládá a tím se spolupodílí na vytváření jeho objemu.

Použitím jednoručních činek můžeme základní bicepsový zdvih modifikovat, protože je to především zápěstí, díky kterému lze dosáhnout různého způsobu působení na jednotlivé části svalu. Další možností, jak přednostně zapojit určitou část bicepsu, je volba šířky úchopu s jakou cvik provádíte. Je tedy rozdíl, zda používáte úchop na šířku ramen anebo naopak úchop široký či úzký. Příklady najdete v přehledu níže.

Poloha nadloktí vůči trupu

Podobně jako postavení zápěstí má na rozvoj a tvarování bicepsu vliv i postavení nadloktí vůči trupu. Níže uvedené příklady zachycují tři nejzákladnější polohy, ve kterých se nadloktí při daném cviku může nacházet, tedy s lokty podél trupu, v předpažení nebo v zapažení. Všeobecně lze říci, že čím více se nachází biceps ve zkrácení, a paže je tak v předpažení (například bicepsové zdvihy jednoruč na horní kladce), tím více se zapojuje část svalu ležící blíže rameni (tvarování svalového bříška). Naopak v případě, že se biceps nachází v prodloužení (bicepsové zdvihy vsedě na šikmé lavičce), dochází k přesunu vlivu na biceps v celé jeho délce s důrazem na zapojení té části svalu, která se nachází blíže k loketnímu ohybu.

Vzájemná kombinace polohy nadloktí, rotace zápěstí a šířky úchopu

Z výše uvedeného lze tedy odvodit, kam bude směřovat největší působení daného cviku, a to jak v závislosti na postavení zápěstí, tak i na poloze loktů vůči trupu, šířce úchopu a vzájemných kombinací těchto proměnných. Pokud se tedy budeme chtít například zaměřit na krátkou hlavu bicepsu (vnitřní část), pak budeme zařazovat cviky se zápěstím ve vnější rotaci a se širokým úchopem. Vnější část bicepsu bude naopak lépe zabírat při úzkém úchopu se zápěstím ve vnitřní rotaci. Působení cviku lze modifikovat i prostřednictvím cvičení s EZ činkou, při kterém se zápěstí nachází někde napůl mezi neutrální a vnější rotací.

Z hlediska objemu bicepsu je důležité i procvičování svalu pažního, který nejlépe zatížíme buďto klasickým zdvihem s velkou činkou jakožto cvikem komplexním nebo použijeme neutrální úchop, kdy palec bude směřovat před tělo a zápěstí bude v neutrální poloze. Příkladem jsou kladivové zdvihy s jednoručními činkami ve stoji či vsedě. Určitou roli pak bude mít na již geneticky daný (a tudíž předurčený) tvar svalu i poloha loktů vzhledem k trupu, kdy se účinek cviku bude přesouvat buďto blíže k rameni anebo směrem k oblasti loketního ohybu. Zajímavou možností je při konkrétním cviku vědomé přednostní zabírání malíkovou hranou či naopak vnější částí dlaně, čímž je možné ještě více zdůraznit účinek vlastního cviku na krátkou hlavu (vnitřní část svalu) nebo naopak na hlavu dlouhou (vnější část svalu).

Na závěr je třeba poznamenat, že smyslem tréninku není nekonečná spousta sérií cviků v nejrůznějších obměnách, ale spíše smysluplnější volba dvou až tří základních cviků, které se mohou v tréninkových mikro či makrocyklech měnit podle potřeby. Uvedené informace by vám tak měly pomoci spíše pro představu, jaký způsobem sval při určitém cviku pracuje a stát se pomocníkem v situaci, kdy se z jakéhokoliv důvodu rozhodnete zaměřit na přednostní zatížení konkrétní části této svalové partie.

Připravil: Karel Šedivý

Použitá literatura: 

Tesch, Per A.:  Target Bodybuilding, Human Kinetics, 1999

Tlapák, P.: Tvarování těla pro muže i ženy, ARSCI, Praha 1999

Delavier, Frédéric: Strength Training Anatomy, Human Kinetics, 2006