Zajímavosti (Ne)sáhněte vedle aneb vybírejte si lepší potraviny Vydáno: 14.04.2026

(Ne)sáhněte vedle aneb vybírejte si lepší potraviny

Může potravinářský výrobek obsahující zdravou základní surovinu vyvolávat pochybnosti? Nejde přitom o ultrazpracované produkty jako jsou například salámy, paštiky, trvanlivé sladké pečivo či pochoutkové saláty, protože důsledek jejich časté konzumace zná s ohledem na zdraví i výslednou formu určitě každý vyznavač posilování. I obyčejná potravina se totiž může chovat podobně a nesloužit svému původnímu účelu v podobě podpory zdraví v takové míře, jak by ve skutečnosti měla.

Asi každý ví, co se skrývá za rčením „čistota půl zdraví“. Zatímco přehnané naplňování tohoto úsloví třeba v podobě hygienicky sterilní domácnosti může být kontraproduktivní, na druhou stranu nám výchova i přirozený instinkt správně říká, abychom si umyli ruce po cestování veřejnou dopravou nebo nakupování v obchodech. Líbí se nám úhledně vypadající boty, a tak z nich odstraňujeme nadbytečnou venkovní špínu, pereme pravidelně prádlo a podlahu v bytě udržujeme bez nánosu prachu a drobných nečistot. Podobnou pozornost přitom věnujeme i potravinám, kdy si omýváme ovoce a čistíme zeleninu předtím, než si ji dáme na talíř nebo na pánev. Avšak ani sebelépe vypadající potravina nemusí být tím nejlepším pro naše zdraví, protože se z ní totiž celkem snadno může stát výrobek, který nejenže nemusí přinášet tělu tolik prospěšných látek, ale dokonce jej zatěžovat. A to díky chemickým konzervantům, stabilizátorům a řadě dalších nevhodných látek. Zatímco někteří producenti si z různých důvodů mohou výrobu zjednodušovat, nám koncovým zákazníkům zbývají dvě možnosti – buď na jejich hru přistoupit, nebo si v obchodě s potravinami vybrat konkurenční výrobek.

Chleba se nikdy nepřejíš, říká další známá moudrost. U toho kváskového to platí dvojnásob. Vždyť co jiného by mělo patřit do jedné z nejzákladnějších potravin než mouka, kvásek, voda, sůl a kmín. Pokud jste i vy přesvědčeni, že se ve zlatavém a křupavém bochníku nemůže skrývat nic dalšího, zkuste se podívat do složení konkrétního výrobku přímo u pultu s pečivem. Nemusí se přitom jednat jen o chléb, ale i o další pekařské výrobky jako jsou housky, rohlíky či nejrůznější bagety. Seznam zmíněných pěti ingrediencí se náhle může rozrůst do překvapivě sáhodlouhého výčtu, zahrnujícího v různých obměnách přísady jako řepkový olej, slunečnicový olej, palmový tuk, škrobový sirup, stabilizátory, emulgátory, cukr, fosforečnany, regulátory kyselosti, barviva, zahušťovadla, ale dokonce i konzervanty jako sorban draselný či kyselina sorbová. Jednoduché složení, preference žitné mouky před pšeničnou a její celozrnná varianta by měly být vždy zárukou toho, že si vyberete to nejlepší. A když už jsme u pekařských výrobků, nemůžeme zapomenout ani na oblíbené tortily. Ani ty nejlepší ingredience totiž nezachrání samotnou placku, pokud obsahuje nadbytečné a zbytečně zatěžující látky včetně těch konzervačních. Všeobecně lze říci, že tmavá barva pečiva, posyp ze semínek či slova jako cereální nebo vícezrnný rozhodně nemusí být tou nejlepší volbou, a to ani u sebelépe vypadajícího pekařského výrobku.

Kysané zelí je skvělým zdrojem nejen například vitamínu C, ale také bakterií mléčného kvašení. Ty jsou vysoce ceněné kvůli mimořádně příznivému vlivu na náš střevní mikrobiom. Při domácí přípravě vycházející z tradičních postupů jsou zmíněné látky zastoupeny v maximálním možném množství, což se však nedá říct o velké části výrobků nabízených v prodejnách potravin. Aby takové produkty mohly na pultech obchodů vydržet delší dobu, bývají buďto pasterizovány nebo jsou do nich přidávány chemické konzervanty například v podobě benzoanu sodného nebo sorbanu draselného. Takto ošetřené zelí má významně snížený obsah jak vitamínu C, tak i zmíněných bakterií mléčného kvašení. Setkat se lze i s výrobky, jejichž nálev netvoří původní lák vzniklý kvašením, ale voda a ocet. Správně by přitom kysané zelí mělo obsahovat pouze zelí a sůl, případně kmín. Přijatelnou variantou je kysané zelí balené v ochranné atmosféře za předpokladu, že nebylo tepelně ošetřeno. V takovém výrobku by měl být i nadále zachován vysoký obsah všech zmíněných zdraví prospěšných látek.

Další kategorií, na kterou se můžeme zaměřit, jsou různé masné výrobky. Kvalitní maso jako takové, ať už prodávané chlazené, ve vakuu nebo mražené, by mělo být tou nejlepší volbou. Naproti tomu mohou některé dále zpracované masné výrobky obsahovat řadu přídatných látek, zejména barviv a konzervantů. Je totiž velmi dobře známé, že maso se při nesprávném uchovávání začne poměrně brzy kazit, což platí zejména u masa rybího. Konkrétně u něj lze v chladícím pultu nalézt širokou nabídku výrobků z ryb, přičemž jen málokteré z nich lze považovat jako občasnou vhodnou součást v rámci vyváženého fitness jídelníčku. Zatímco některé produkty si vystačí se známou kyselinou octovou neboli octem, řada z nich má ve svém složení nejen chemické konzervanty jako benzoan sodný či sorban draselný, ale i zvýrazňovače chuti v podobě glutamanu sodného či dokonce barviva patřící do skupiny azobarviv. Hodnotné bílkoviny v rybím mase, obsah omega-3 mastných kyselin či jód a vápník jsou pro lidské zdraví jistě velmi přínosné. Na druhou stranu nežádoucí účinky některých přídatných látek mohou být vcelku logicky pro spotřebitele impulsem, aby si při nákupu důkladně přečetl složení uvedené na etiketě a podle toho se rozhodl. Stačí se v této souvislosti podívat na nejen mezi sportovci tolik oblíbené sušené maso. Všem těm lákavým obalům a pěkně znějícím textům o důležitosti bílkovin společně se zmínkou o sušení masa jako tradiční a velmi staré metodě jeho uchování není rozhodně co vytknout. Pozor však na možnou černou kaňku v podobě například dusitanu sodného. Ne všechny produkty totiž tento či jiný chemický konzervant obsahují. Rozhodování přitom může být díky složení výrobku na zadní straně obalu velmi jednoduché – je totiž zcela běžné, že hned vedle umístěný výrobek je zcela bez konzervantů.

Nejen k masu, ale rovněž třeba k pečeným bramborům nebo grilované zelenině se někdy hodí dobrý dip. Skvělý může být například česnekový podávaný k lososu a vařeným bramborům. Namísto dlouhého studování, zda komerčně prodávaný výrobek obsahuje například řepkový či slunečnicový olej, zahušťovadla, aromata či dokonce chemické konzervanty jako je sorban draselný, je lepší zvolit domácí variantu z běžně dostupných surovin. Pokud se k základu v podobě hustého bílého plnotučného jogurtu přidá podle chuti čerstvý prolisovaný česnek, panenský olivový olej, bylinky a špetka soli, lze získat zcela přírodní a chutný dip nejen bez přídatných látek, ale navíc s prokazatelně přínosnými zdravotními benefity.

Jogurty a zakysané mléčné výrobky tvoří neodmyslitelnou součást jídelníčku řady sportovců. Živé jogurtové kultury, přirozený obsah tuku s konjugovanou kyselinou linolovou (především u krav s volným výběhem a krmených trávou) a hodnotné bílkoviny, to všechno jsou důvody, pro které se vyplatí sáhnout po kvalitním produktu od dobrého výrobce. Jako naprostý základ stačí zcela jednoduché složení bez příchutě. Takovým variantám bychom měli vždy dávat přednost před výrobky s přidaným cukrem nebo přítomností umělých sladidel. Samostatnou poznámku si zaslouží nejrůznější mléčné výrobky se záměrně vyšším obsahem bílkovin, jako jsou jogurty, nápoje či pudinky. Pokud si doma například do bílého jogurtu budete chtít z jakéhokoliv důvodu přidat odměrku prvotřídního proteinového prášku, je to určitě možné. Pokud však čekáte, že to samé najdete v kelímku za průhledným sklem chladicího boxu, budete možná zklamáni. Je totiž otázkou, zda několik málo gramů běžné mléčné bílkoviny navíc stojí za často přítomný obsah zahušťovadel, aromat, emulgátorů či umělých sladidel. V případě koupi takového výrobku je tedy určitě dobré dát přednost zcela nejjednodušší neochucené verzi a současně nemít pocit, že nápis protein znamená automaticky nejlepší možnou volbu.

Nejen k ochucení zmíněných doporučených mléčných výrobků, ale třeba i vločkové kaše a celé řady dalších pokrmů se skvěle hodí med. Obsahuje celou řadu cenných přírodních látek, díky kterým příznivě působí na naše zdraví. Koupit si tuto zdravou pochoutku v běžném obchodě však může být diskutabilní, a to nejen s ohledem na skutečný původ medu, který často bývá směsí medů pocházejících nejen ze zemí EU, ale i mimo ně. Pochybnosti mohou vyvolávat i pravidelné kontroly zaměřené na kvalitu prodávaného medu, jelikož patří k nejčastěji falšovaným potravinám. A i když daný výrobek může být po obsahové stránce v pořádku, vlivem nesprávného skladování je zase třeba snížená aktivita v něm obsažených enzymů. I když nelze všechny výrobky takto paušalizovat, měl by být poctivý med od prověřeného lokálního včelaře, který jej vyrábí doslova srdcem, tou nejlepší zárukou skutečné kvality a čistě přírodního produktu s maximálně možným obsahem zdraví prospěšných látek.

Vítanou změnu v jídelníčku může představovat domácí pečení. Slané nebo sladké varianty nemusí být synonymem pro nadbytečné dávky rostlinného oleje, jednoduchého cukru a malý obsah bílkovin a vlákniny. Samotný výběr výsledné podoby domácího tvoření je čistě na fantazii a uvážení každého z nás, nicméně bez jedné ingredience se řada těchto receptů neobejde. Je jím kypřící prášek do pečiva, který ve své klasické verzi obsahuje fosfáty, tedy přídatné látky používané i při výrobě například tavených sýrů. Fosfáty přitom mohou u některých lidí nejen způsobovat pálení žáhy, ale při vyšším příjmu kromě jiného i nepříznivě ovlivňovat metabolismus vápníku. Vhodnější variantu v tomto případě určitě představuje kypřící prášek s obsahem vinanu draselného, čistě přírodního produktu vznikajícího při výrobě vína.

Umělá sladidla, zahušťovadla, aromata a další přídatné látky včetně chemických konzervantů se netýkají jen běžně prodávaných potravin, ale i některých doplňků výživy včetně iontových nápojů. Je to často s podivem, protože tyto výrobky by měly ze své podstaty pomáhat sportovcům nejen se zlepšováním výkonu, ale třeba i podporovat dobrý zdravotní stav, což je s ohledem na složení některých z nich skutečným paradoxem. A to se dotýkáme jen látek přídatných, přičemž nezmiňujeme původ použitých surovin a jejich čistotu. I zde platí, že je dobré nemít před očima jen reklamní texty, ale mnohdy se i kriticky zamýšlet nad výslednou cenou produktu a důkladně číst jeho složení. Možná se to, podobně jako v případě potravinářských výrobků, bude zdát na první pohled složité. Ale je to jako s počítáním do deseti – jednou se to naučíte a budete to umět napořád.

Smyslem předcházejícího textu by neměly být přehnané starosti a obavy sníst něco v situaci, pokud například na výletě či dovolené jinou možnost nemáme. Naproti tomu především u pravidelných nákupů pro domácí vaření je vždy vhodnější vybrat si to lepší, tedy sáhnout kousek vedle do regálu nebo si část potravin koupit v jiném obchodě. Posilování jako životní styl by totiž nikdy nemělo znamenat jen sledování vnějšího cíle v podobě vypracované postavy a lepšího výkonu. Mělo by totiž i představovat mocný nástroj, jak se prostřednictvím výživy starat o vlastní zdraví a dobrou funkčnost všech vnitřních orgánů. Je to jednoduchý princip říkající, že jen díky dobře fungujícímu tělu lze tvrdě trénovat a naplno žít. Skutečné základní potraviny mají svoji přirozenou chuť, bývají bohatší na výživné látky a mají daleko vyšší sytící účinek než různé náhražky. Když pak několik těchto zdánlivě obyčejných základních potravin dochutíte dalšími obyčejnými ingrediencemi, získáte úžasné jídlo nabité zdravými a plnohodnotnými živinami přesně tak, jak to zamýšlela sama příroda. Podmanivá chuť takových pokrmů je doslova návyková. Jakmile totiž jednou ochutnáte, už se nikdy nebudete chtít vracet zpátky.

Text: Karel Šedivý

Použité stránky: ferpotravina.cz, szpi.cz