:::::: »  Sacharidy, Proteiny, Aminokyseliny, Kreatin, Spalovače tuků, Stimulanty  « ::::::

Chcete vědět, jak dobří můžete být?

Chcete vědět, jak dobří můžete být?

Hledáte odpověď na otázku, zda vám používání doplňků výživy přinese výhodu nebo se ze strany výrobců jedná pouze o promyšlený marketingový tah? Nebo přemýšlíte nad tím, zda příroda v podobě dostupných potravin nenabízí mnohem přirozenější formu výživných látek nutných k růstu svalů a regeneraci? Ani jedno ani druhé. V případě požadavku na dosahování nejvyšších individuálních výkonů totiž nemůže být nic dál od pravdy, než ignorování jak smysluplného jídelníčku postaveného na základních potravinách, tak i cíleně vybraných stravních doplňků.

 

Krátký pohled do historie

Zamyšlení na začátku tohoto příspěvku protentokrát nastartovalo často diskutované téma smysluplnosti užívání doplňků stravy v kulturistice, fitness a silových sportech. Případně pak v jakémkoliv jiném sportu, kdy je potřeba nejen v posilovně pracovat na zlepšení kondice a vybudovat si přitom svaly a zlepšit silové schopnosti. ANO či NE by však v tomto případě mělo v podstatě nulovou vypovídací hodnotu a vyslovení jednoznačného verdiktu v jeho kladné nebo záporné podobě by nemohlo být dále od pravdy. Rčení o tom, že nic není černobílé, totiž v tomto případě platí měrou přímo vrchovatou.

Mluvili jsme o absenci barev, nicméně černobílá linie není namístě v případě, když přijde řeč na barevnou reklamní prezentaci prostřednictvím stránek tištěného média. Prezentaci, která vás fascinuje, uhranuje a nedá vám spát. Třeba jako autorovi tohoto článku, jemuž se na konci osmdesátých let minulého století podařilo na Klárově ve snad jediné tehdy veřejně fungující posilovně v Praze přimíchat do hloučku diskutujících cvičenců, v jehož středobodu se ozývalo tiché šustění otáčení stránek zahraničního kulturistického časopisu. Dost dobře se mohlo jednat o žádaný německý magazín Sportrevue, za jehož obsahem stál v podobě šéfredaktora legendární Albert Busek. Fotografie a články přitom nebyly zdaleka jediným lákadlem přitahujícím pozornost zmíněné skupinky nadšenců. Byly to i barevné reklamy zobrazující doplňky výživy. Plejáda rozličných receptur vtěsnaných do plastových nádob a dóz působila až magicky. Tuto na současné poměry nezvyklou seanci lze možná snáze pochopit s dovětkem toho, že tuzemské kulturistické časopisy, tak jak je známe v jejich nynější podobě, v tehdejší době nevycházely. A v obchodech se nevyskytovaly doplňky výživy. Jen pro upřesnění – i tehdy se u nás vyráběl proteinový preparát, který v podobě koncentrátu syrovátkových bílkovin produkovali v Novém Bydžově (konkrétně od roku 1976). Ten se však na běžný trh nedostal a používal se pro výživu československých vrcholových sportovců a olympioniků ve střediscích vrcholového sportu. Zpět ale do tehdejší posilovny, kde se v onom těsném hloučku sny o potravinových doplňcích pro drtivou převahu případných zájemců zhmotňovaly pouze v papírové podobě. Pomyslný dotek prstem a obrázek uchovaný v paměti musel tehdy pro většinu cvičenců naprosto stačit. Nebylo vyhnutí. Skutečné doplňky suploval tvaroh, vařené maso a multivitaminové tablety. Bylo to jako stát v dešti před ozářenou výlohou obchodu bez možnosti vstoupit dovnitř.

Po roce 1989 se situace v tehdejším Československu obrátila o sto osmdesát stupňů. Nenasycený trh se začal pozvolna plnit stále vydatnějším přívalem do té doby nedostupných výrobků. Poptávka po nich byla enormní. Bílkoviny, sacharidové nápoje, aminokyseliny, speciální preparáty. Nebylo na tom ostatně nic zvláštního, protože sportovci vždy přemýšleli o tom, jak podpořit sportovní výkon. Kromě předchozího pohledu do relativně nedávné historie můžeme zájem sportovců o doplňky stravy ilustrovat na ještě starších příkladech a vrátit se třeba do padesátých let. Už tehdy se na světovém trhu objevil proteinový přípravek, jenž pod názvem „44“ vyráběla společnost Kevo Products. Hlavní složkou produktu byly sojové boby, které svoji dominantní roli sehrály i v případě dalšího přípravku s názvem Hi-Protein. Tento výrobek už kromě sojové složky obsahoval nejen pšeničnou, ale částečně i mléčnou bílkovinu Za jeho recepturou stál kulturista Irvin Johnson, který se na konci šedesátých let minulého století na radu kartářky přestěhoval  do Los Angeles a změnil si jméno na Rheo H. Blair. V té době už kulturisté věděli, že kvůli ideálnějšímu aminokyselinovému profilu je výhodné zařadit do stravy živočišné bílkoviny, a tak si přípravky postavené z převážné části jen na sojové složce míchali v mléce. Právě tohoto faktu využil i Rheo H. Blair a představil inovované suplementy s obsahem mléčných a vaječných bílkovin. Jeho protein známý jednoduše jako Blair´s protein se i díky reklamní kampani v časopise IronMan prodával výjimečně dobře.

Vidíme tedy, že v minulosti byly doplňky výživy mezi silovými atlety vždy v kurzu. Podobně velkému zájmu se však těší i dodnes, což v kontextu s předchozími desítkami let de facto jednoznačně prověřilo jejich životaschopnost. Pokud by se totiž potravní doplňky v uplynulých dekádách, tolik bohatých na empirické zkušenosti, ukázaly jako zcela neúčinné či bez valnějšího významu, zcela jistě by už v průběhu evolučního kulturistického procesu dávno zanikly.

 

Proteinový nápoj – věčná stálice

Proteinové koktejly pil kdysi nejen slavný Arnold Schwarzenegger, ale pochopitelně i nespočet více či méně slavných osobností našeho sportu. Ani dnes není situace jiná. Sportovní život si bez nich dovede těžko představit nejen profesionální silový atlet, ale bráno z opačné strany spektra i běžný rekreační cvičenec. Zatímco zmíněné proteinové koktejly včetně koktejlů sacharidových se těší stejnému zájmu v prakticky nezměněné podobě od průkopnických počátků až do dnešních dnů, prošel si trh s nabízenými preparáty v řadě případů i individuálními vzestupy a pády. Některé přípravky se přitom možná až příliš rychle dostaly do záře reflektorů, aby je z dočasného výsluní vytlačil do ústraní upadající zájem většiny zákazníků. V tomto směru přitom můžeme namátkou jmenovat například beta ecdysterone, HMB, dibencozide, gamma oryzanol či vanadyl sulfát, přičemž některé z nich se snaží opět získat ztracenou spotřebitelskou přízeň.

V devadesátých letech 20. století způsobil malou revoluci do té doby běžně nerozšířený kreatin monohydrát. Pokud si dobře vzpomínám, nabízel jej tehdy jako jeden z prvních známý fotograf světového renomé a bývalý kulturista Josef Adlt. Kreatin si na trhu s doplňky výživy od první chvíle vydobyl nezpochybnitelnou pozici silného hráče a udržel si ji do dneška. A to navzdory tomu, že během času musel čelit konkurenčním formám, jakými byly například kreatin pyruvát, citrát či ethylester. Jen tak na okraj – onen původní a do dnešní doby prodávaný kreatin monohydrát patří podle řady vědeckých studií nejen k nejúčinnější, ale i k nejprověřenější a nejbezpečnější formě tohoto populárního suplementu. Rozhodně nikterak okrajovým suplementem se v novém miléniu staly přípravky na bázi zvyšování oxidu dusnatého (NO) v organismu. Kombinace nejčastěji používaných (a některých dalších) látek jako jsou Beta Alanin, A-AKG či citrulin malát vytváří společně s kreatinem monohydrátu a kofeinem ověřenou a účinnou formuli, která se používá ve všech situacích vyžadujících bdělost, oddálení únavy, zaměření na trénink, výbušnost a vyšší výkon, což v konečném důsledku vede k lepšímu svalovému růstu a regeneraci.

Nakousli jsme jen pár suplementů. Stálice se drží nadále, ostatní zajímavé i „převratné“ výrobky se objevují čas od času v koloběhu času nadále. Přes všechny pokroky a vymoženosti se zdá, že v proudu dní, týdnů, měsíců a let se na původním základu postaveném především na bílkovinách a sacharidech až tolik nezměnilo. Měnily se pochopitelně receptury, technologie zpracování vstupních surovin a také preference určitého zdroje bílkovin. Kulturisté a silové sportovci však i nadále v pomyslné hierarchii doplňků výživy vyhledávají především proteinové nápoje, dále pak přípravky s převažující sacharidovou složkou, tedy gainery, aminokyseliny a v neposlední řadě rovněž vitamínové a minerální suplementy. To je onen základ, na kterém je možné stavět a roubováním dalších doplňků dále větvit snahu o dosažení co nejvyšších osobních sportovních met.

 

Základní potraviny nebo doplňky výživy?

Občas je možné setkat se s tvrzením, že doplňky výživy nejsou potřeba a že kvalitní strava je naprosto dostatečná. V tomhle bodě je dobré vrátit se o pár řádků nazpět a připomenout si, že desítky let praktických poznatků posbíraných napříč světem posilování by doplňky výživy v případě jejich malé účinnosti, nepraktičnosti či zbytečnosti již dávno pohřbily nebo odsunuly do propadliště dějin. Je určitě možné neužívat žádné doplňky výživy a dosahovat přitom zajímavých sportovních výkonů. Otázkou však je, zda by ony výkony nemohly být lepší. Či v některých případech dokonce mnohem lepší. Pečlivě vybrané a přitom vůbec anebo co nejšetrněji zpracované základní potraviny jako je například maso, mléko, mléčné výrobky, vejce, obiloviny, luštěniny, ovoce a zelenina poskytují za normálních okolností při vyvážené kombinaci dostatek látek potřebných ke zdravému fungování organismu. Přidáním doplňků výživy je však možné posunout hranici výkonnostních limitů na další úroveň. Díky specifickým poměrům jednotlivých makroživin i mikroživin je možné dodávat organismu v určenou chvíli přesně ty látky, které jsou z hlediska regenerace, zotavení či nabírání svalové hmoty nejpřínosnější. Takové látky se nacházejí i v potravinách. Ty však obsahují i další, v určitou chvíli méně žádoucí složky, jako je například v časné fázi regenerace ve větším množství nepříliš vhodný živočišný tuk.

Vezměme si takové mléko, ze kterého se vyrábí proteinové přípravky s ohledem na specifický cíl použití. Příkladem z něj pocházejících výrobků může být micelární kasein používaný především jako noční protein nebo naopak syrovátková bílkovina vhodná k doplňování stavebních látek kdykoliv během dne. Syrovátková bílkovina společně s menším množstvím micelárního kaseinu a vydatnou sacharidovou náloží pak zase ve formě gainerů slouží především s krátkým odstupem po tréninku k regeneraci, obnově sil a nastartování přirozených anabolických procesů v organismu, přičemž v neposlední řadě při správném dávkování pomáhá zvyšovat tělesnou hmotnost. Pro ilustraci si uveďme, že 100ml plnotučného mléka obsahuje průměrně 3,2% bílkovin (2,6% kaseinu, 0,6% syrovátkové bílkoviny), dále 3,6% tuku, 4,8% mléčného cukru laktózy, 0,7% minerálních látek a více jak 87% vody. Dá se tedy říci, že v jednom litru mléka je pouze 6g syrovátkových bílkovin. Pokud bychom chtěli jednorázově přijmout 30g syrovátkových bílkovin, museli bychom v čistě teoretické rovině vypít najednou 5 litrů mléka. Nic proti němu, protože například při požadavku zvyšování hmotnosti jde o cennou potravinu vhodnou do objemového jídelníčku. Avšak při jen trochu specifičtějším zaměření se na určitou složku sportovní výživy bude snaha o zabezpečení potřebného množství určitých látek a absenci jiných složek představovat obtížně řešitelný problém.

 

Co mi doplňky výživy přinesou?

Doplňky výživy samy o sobě až zase tolik nezmůžou. Pokud totiž není v pořádku základní strava, je síla jejich působení omezená. Jakmile dojde k vyladění jídelníčku na správnou frekvenci, je možné zařazením vhodných doplňků výživy dosahovat zajímavých sportovních výkonů. K maximalizaci výsledků je tedy nejvhodnější vzájemně kombinovat zmíněnou základní stravu a stravní doplňky. Teprve poté je možné říci, že z hlediska výživy bylo pro dosažení určitého cíle/výkonu uděláno vše. Pojďme si to říci ještě jednou. I s kvalitními potravinami bez doplňků výživy lze dosáhnout zajímavých výsledků, nikoliv však výsledků maximálních. Navíc se k osobnímu maximu bude každý propracovávat mnohem déle a složitěji, přičemž je otázkou, zda se svého teoretického výkonnostního stropu vůbec dotkne. Takový postup bude navíc zbytečně náročný. Jakmile se cvičenec překlene přes počáteční období v posilovně a zároveň dobře ví, jak si sestavit jídelníček, nastal ten správný čas na vyzkoušení doplňků výživy.

Z osobní zkušenosti uvedu jednoduchý příklad toho, kdy doplňky výživy mohou výrazně pomoci. Jako autor tohoto textu jsem měl před lety problémy s nabráním potřebné hmotnosti. Navzdory dodržování jídelníčku a předepsaných jídel se váha zvyšovala v podstatě nepatrně a spíše stagnovala. Bylo to jako přešlapovat na místě bez zdánlivé možnosti někam se posunout. Jednoho dne jsem začal zkoušet sacharidové nápoje. Nejprve pozvolna, s určitou nedůvěrou. Vždyť bílkoviny přece slouží k budování svalové hmoty. Nebo snad nikoliv? K čemu jsou však dobré sacharidy? Dobře si pamatuji na skončení tvrdého tréninku a svoji první skutečnou dávku sacharidového koktejlu rozmíchaného v mléce. Bylo to jako pohlazení a prozření zároveň. S prvním přibraným kilogramem se zvýšila nejen důvěra v dané výrobky, ale hlavně chuť konzumovat větší množství gaineru. Radost z dalších vytoužených kilogramů svalové hmoty pak na sebe nenechala dlouho čekat.

Další sled příkladů možného využití potenciálu doplňků výživy je už jen čistě namátkový. Kreatin zlepší silový výkon na plánované soutěži, iontový nápoj udrží sportovce déle a v použitelnějším stavu při jakékoliv déletrvající fyzické aktivitě, aminokyseliny pomohou s regenerací a ochrání svalovou hmotu, proteinové nápoje dodají potřebné bílkoviny, zatímco ty s převažující sacharidovou složkou typu gainer zase napomohou ke zvýšení tělesné hmotnosti nebo poslouží jako vhodný zdroj komplexního spektra mikro i makronutrientů po tréninku v posilovně. Multivitamínový suplement zase dobře poslouží v dietním režimu či v zimním období, přičemž je možné jej naopak klidně vynechat například v létě a používat třeba jen samotný vitamín C. Při dočasné ztrátě motivace nebo při potřebě brutálněji laděných tréninků může být vhodnou volbou zařazení NO přípravků. Ve volnějším tréninkovém období lze zase intuitivně nasadit preparáty se zaměřením na zlepšení kloubního a vazivového aparátu. Přesně daný poměr živin a dalších látek v určitém přípravku v souladu s konkrétním tréninkovým cílem či požadavkem s sebou navíc ponese pohodlný, dostupný a rychlý způsob konzumace ať už jste na cestách, v zaměstnání nebo jste právě skončili namáhavý trénink. Doplňky výživy vám jednoduše pomohou ušetřit čas a především vám přinesou něco navíc v podobě lepších sportovních výsledků.

 

Čistota a kvalita se odrazí nejen na výsledcích

Ruská ruleta. Tak zněl název článku uveřejněného na těchto internetových stránkách již v roce 2011. Text popisoval situaci ve Spojených státech amerických ve smyslu chybějící povinnosti jednotlivých výrobců doplňků výživy prokazovat účinnost a zdravotní nezávadnost u nových produktů uváděných na trh. A varoval před tím, že se v dostupné nabídce mohou objevit kontaminované doplňky stravy s obsahem potenciálně škodlivých či zdravotně závadných látek. To v podstatě koresponduje i s nedávno uveřejněným příspěvkem na stránkách multimediálního vydavatelství musculardevelopment.com. V článku věnovanému mimochodem již výše zmíněnému kreatinu se kromě jiného uvádí, že na (myšleno americkém) trhu se mohou vyskytovat modifikované formy kreatinu zcela ilegálně či bez potřebného schválení od FDA, tedy od Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv. „V případě chemické modifikace kreatinu vyžaduje FDA podání žádosti o zaregistrování nové potravinářské přísady,“ píše se v textu. „FDA má za to, že v případě chybějící průkaznosti o nezávadnosti vystavují výrobci doplňků výživy Američany zvýšenému riziku onemocnění či poškození. Za těchto okolností je velmi důležité, abychom se v případě výživových doplňků my všichni stali chytrými spotřebiteli a podrobně prověřili jakýkoliv výrobek před tím, než se vystavíme tomuto riziku. Je dobré zvážit původ výrobku a možnosti mylného výkladu ze strany výrobce.“

Toto upozornění se v citovaném americkém internetovém médiu pochopitelně netýkalo jen kreatinu, ale jakýchkoliv jiných za Atlantikem vyráběných doplňků výživy. V dané souvislosti určitě nebude na škodu opětovně si připomenout informace o tzv. rBGH mléku. Co se týká Evropy, je zde či minimálně měla by být v tomto směru situace mnohem příznivější. Nezřídka přísné a svým způsobem z pohledu koncových zákazníků i dovozců zbytečné předpisy by měly mít ve srovnání s americkým prostředím pro spotřebitele příznivý dopad ve smyslu bezpečnosti a kvality. I proto se v poslední době nezřídka v popisech u některých výrobků zřetelně objevuje citace o garanci evropského původu použitých surovin.

V souhrnu se dá říci, že jednoduše neexistuje laciná kvalita. Není možné, aby z prémiových vstupních surovin šel vyrobit levný, přitom však špičkový výrobek s nejvyššími parametry a dokonalou funkčností. Buďte tedy i vy chytrými a odpovědnými spotřebiteli, kteří raději dají přednost prověřenému doplňku výživy před výrobkem nejasného původu.

 

Když máte v srdci vášeň, není co řešit

V článku jsme se dotknuli různých problematik. Zmínili jsme otázku používání doplňků výživy, podívali se do historie, nakousli téma stálosti jednotlivých výrobků na trhu a dotkli se i záležitostí souvisejících s čistotou a původem vstupních surovin používaných při výrobě. Se samotným výběrem doplňků výživy to přitom není potřeba za každou cenu přehánět. Důležité je zaměřit se na určitý sledovaný cíl, určit si hlavní doplněk výživy a k němu případně přidat jeden, dva či tři pomocné. I když suplementace může přinést celou řadu výhod, přesto budou na druhou stranu zřejmě i nadále existovat lidé, kteří se bez nich zcela obejdou. I v takovém případě by však mohlo stát za zamyšlení, zda by pro některé vyznavače byť „jen“ rehabilitačně-rekreačního posilování nemohly být některé výrobky vítaným přínosem. Nás všechny ostatní, kteří tvrdě trénujeme a cíleně se stravujeme, však spojuje jedna věc – vášeň pro tento sport. A také touha dosahovat maximálních výsledků a výkonů, byť třeba na nesoutěžní úrovni. Skvělý trénink, skvělý odpočinek, skvělá strava, skvělé doplňky výživy. Znovu a znovu, každý den, každý týden, každý měsíc, každý rok, desítky let. Ta dřina nás bez ustání bude utvrzovat v tom, že celé to snažení má na mnoha úrovních svůj smysl v podobě zdraví, krásy, sebevědomí, režimu dne, smyslu pro povinnost a pochopení toho, že žádné větší výsledky ať u ve sportu nebo v životě se nedostaví jen tak samy od sebe. Ano, je toho docela dost, co je třeba dodržovat. Ale my všichni s vášní v srdci ony „povinnosti“ vnímáme jen jako příjemné maličkosti.

Tak tedy doplňky výživy ano nebo ne? Zkusme si tentokrát na tuto otázku odpovědět prostřednictvím sloganu v desítkách let starém katalogu, vydaného jedním z do dnešní doby fungujících výrobců doplňků výživy. Zněl takto: „Výrobky naší značky. Cokoliv s nižším standardem a už se nikdy nemusíte dozvědět, jak dobří můžete ve skutečnosti být.“ A ona odpověď? Stačí jen tuhle proklamaci transformovat do univerzálnější podoby a jednoduše si říci, že nikdy nevyzkoušet jakékoliv doplňky výživy by přeci jen mohla být škoda. Protože byste se už nikdy nemuseli dozvědět, jak dobří jste mohli být.

Text: Karel Šedivý

Použité stránky: musculardevelopment.com

Společnost Goldfitness s.r.o. je výhradním distributorem značky WEIDER pro Českou republiku!
Možnosti platby - zajišťuje: PayU
Dobírka Hotově Převodem Kartou Česká spořitelna Raifka Komerční banka FIO mBank GE Money Sberbank Mobito
Přepnout na plnou verzi webu.